Historie>> Historie a využití didgeridoo


Historie a využití didgeridoo


Didgeridoo je intonační dechový nástroj původem z Austrálie, kde ho využívali a využívají domorodí obyvatelé (Aborigines) k vlastnímu hudebnímu vyjádření, např. kmenových událostí, při tradičních slavnostech (Coroboree), či jen tak pro zábavu. Aborigines neznali písmo a tak předávání informací o vlastní historii pomocí písní, tanců, "hudby" (jejíž součástí také didgeridoo bylo a je) a samozřejmě i vyprávění bylo jednou z dobrých možností. Na základě skalních nástěnných maleb a archeologických nálezů v Austrálii se datuje stáří tohoto hudebního nástroje kolem 30 000 až 40 000 let a jedná se tedy pravděpodobně o nejstarší hudební nástroj na naší planetě.

Na rozdíl od dnešního, řekněme moderního, mnohostranného využívání tohoto nástroje, bylo pro domorodé Australany didgeridoo spíše součástí celku. Spolu s dalšími hudebními, rytmickými nástroji jako jsou různá primitivní chrastítka, rytm. dřívka atp. a samozřejmě v neposlední řadě s neoddělitelným zpěvem a tancem, pomáhalo utvářet tuto právě tak starou kulturu jako nástroj sám a předávat tímto prostřednictvím z generace na generaci její historii a samozřejmě tedy i způsoby hry na tento nástroj (ukázka - Kulumburu kommunity).

V Austrálii ještě dnes existuje mnoho kmenů s vlastním nářečím a pro didgeridoo mají desítky různých výrazů jako např. yedaki (asi druhý nejznámější), yraga, yili-yki, ulubura, djalupi atd. Didgeridoo, jako jméno pro tento nástroj, se ujalo zejména v bílé rase. Říká se, že tento název vznikl ze snahy verbálně vyjádřit zvuk tohoto nástroje. Pokud slovo didgeridoo vyslovujete opakovaně rychleji po sobě, zdá se, že na tom může být něco pravdy. Didgeridoo

Samotný nástroj "vzniká" v Australské buši z velmi hustého, těžkého a tvrdého dřeva stromu Eukalyptu (Eukalyptus Globulus, též Blahovičník). Existují desítky druhů a i když původní vlastí je Austrálie, dnes se vyskytuje a z různých důvodů pěstuje v Africe, jižní Americe, v oblastech středomoří atd: z některých se získává kvalitní, vodě odolné dřevo, některé, jako třeba Eukal. Robusta, se využívají pro své vlastnosti zejména v nábytkářském průmyslu (kamarád co byl v Africe viděl celé plantáže Eukalyptů k takovému účelu). Ale jen z některých, rostoucích v Austrálii, tam také "vzniká" didgeridoo. Tyto Eukalypty napadají od kořene, pod povrchem země, konkrétní druhy termitů a střed stromku pomalu vyžírají a vznikající dutinu využijí k budování vlastního hnízda. Mají k této činnosti totiž mimořádně vyvinutou schopnost natrávit stavební složky dřevní hmoty. Dík jednobuněčným prvokům žijícím v jejich střevě, dokáží získanou celulózu z rozmělněného dřeva přeměnit na cukr a tak je dřevo (nejen Eukalypt) hlavním zdrojem jejich potravy.(vyčerpávající info o životě tohoto zajímavého živočišného druhu najdete zde). Stromek se oslabí, ale většinou neodumře, a tak tímto způsobem je v podstatě díky přírodě, přirozeně "zaděláno" na budoucí didgeridoo. Poklepem na kmen, vizuálně a dík letitým zkušenostem výrobce zjistí, do jaké míry je dutina vyžraná a vhodná pro výrobu didgeridoo, a stromek po té event. pro budoucí nástroj odřízne. (ukázka výroby) To však v lepším případě, dozvěděl jsem se již z několika pramenů, že se dnes mnohdy v Austrálii pokácí prostě větší množství stromků a pak se vybere nejvhodnější materiál a zbytek se nechá jednoduše ležet, prostě poptávka = mnohdy nešetrný zásah do přírody :((( . Poté je nutné samotnou dutinu zbavit zbytků termitího hnízda a většinou ji vhodnými nástroji dotvořit do podoby, aby splňovala alespoň základní zvukové vlastnosti budoucího didgeridoo. Toto je mimochodem největším kamenem úrazu zejména u eukalyptových didgeridoo, neboť dutina je vyžírána termity náhodně a obstarat dík tomuto "výrobnímu postupu" zvukově kvalitní nástroj, jak ze zkušenosti vím, je mnohdy problém. A ne každý dokáže, nebo jednoduše nemá možnost, do dutiny zasáhnout tak, aby zvuk poté za něco stál. Náustek nástroje se pak tradičně zhotovuje z včelího vosku, neboť dutina je od termitů, jak již bylo řečeno, vyžraná nepravidelně a mnohdy na vstupu, kde má budoucí náustek vzniknout, je pro hru příliš široká a tvarově nevhodná. Vosk divokých včel byl tedy nejdostupnějším materiálem původních obyvatel Austrálie, ze kterého mohli vhodný náustek vytvarovat. Samotné eukalyptové dřevo je mimořádně vhodným materiálem pro tento nástroj, neboť zvuk z něho, pro své již výše zmíněné vlastnosti, je celkově velmi sytý, konkrétní a hutný a vyniknou v něm zvukové nuance, které se na jiném dřevě až tak neprokáží. To je jediný důvod, kromě určitého "tajemna":) okolo něj, proč jsou eukalyptová didgeridoo tak žádaná. Nicméně mohu ze zkušenosti říci, že u nás v Evropě se zvukovým vlastnostem eukalyptu do jisté míry podobá např. habrové dřevo a i třeba jasan může znít ve stejné tónině jako eukalypt. A jak jsem mohl mnohokrát již porovnávat, jsou slyšitelné rozdíly, pokud vůbec jsou, dost často minimální. I když jen samotná tvrdost dřeviny sama o sobě dobré didgeridoo ani zdaleka nedělá a to platí jak pro eukalypt tak pro tuzemské dřevo. Aborigines svá didgeridoo také mnohdy zdobili malbou ztvárňující přírodní výjevy či jejich duchovní a i "světský" život. K tomuto používali přírodní barviva a hlinky, které na hotové didgeridoo nanášeli mnoha zajímavými technikami a které jim poskytla okolní příroda.

clarenceKultura Aborigines je velmi bohatá na mytologické postavy, různé pověsti o vzniku světa a i tohoto zajímavého nástroje (viz Pověsti) a i na různá tabu okolo něj. Vzpomínám si, jak před lety na jedné pražské akci, týkající se i australské kultury, jsme hráli a předváděli tento nástroj, jakožto "zástupci" jiného kontinentu, kde se též používá a hraje se na něj, spolu s jedním Aborigines (Clarence Slockee), co přicestoval z Austrálie, který uváděl pak tance a písně svého kmene. Když přijel přímo před hotel, kde se akce konala, chtěla mu jedna zaměstnankyně hotelu pomoci se zavazadly a chopila se aktivně jeho dvou eukalyptových didgeridoo, která si přivezl sebou. Clarence v ten okamžik "vyskočil":) a vzal jí to z ruky. S úsměvem jí poté vysvětlil, že u něj věří, jak žena, co na tento nástroj jen sáhne, se může stát neplodnou. Pravdou je, že ho celkem ochotně pustila:), ale pak na samotné akci na naše nástroje zkoušela troubit docela aktivně - jestli kvůli tomu nemůže mít děti, opravdu už nevím:)))

Jeden z nejzajímavějších konceptů této kultury, spojený vlastně tímto i s didgeridoo, je Snění - Dreaming. Jedná se o jakýsi pratvůrčí stav (před stvořením), ale i duchovní schopnost jednotlivce se pohybovat i v jiných, mimosvětských oblastech. Podívejme se, co o tomto fenoménu např. píše ve své knize Aboriginal Art, Wally Caruana (Aborigin, v současnosti člen oddělení katedry dějin umění na Australské národní univerzitě v Canbeře. Byl kurátorem mnoha významných výstav umění Aboriginů v Austrálii a stal se také jeho nezávislým poradcem):

"Snění (Dreaming) je evropský výraz používaný domorodci k tomu, aby popsali duchovní, přírodní a mravní řád vesmíru. Spojuje období od vzniku všehomíra až k době, kam sahá paměť života. Tento výraz (Dreaming) neznamená sny nebo "neskutečno", ale spíše to, jaká je realita mimo svět pozemský. Dreaming se soustřeďuje na činy a děje superpřírodních bytostí a pratvůrců, např: had - duha, blesk - muž, "Wagilag" sestry - Tingary a Wandjina, kteří v lidské i ne-lidské podobě putovali křížem dosud neuspořádaného světa a všechno v něm dotvářeli; ustanovili základy právního, společenského a náboženského chování. Avšak Dreaming není jen průvodcem životem či kronikou stvoření. Dreaming poskytuje myšlenkový rámec, systém, kterým lidská společnost udržuje v paměti harmonickou rovnováhu s vesmírem - úmluvu a nařízení, které bylo posvěceno navěky.

Australský kontinent je pokrytý složitou sítí Dreamings. Někteří mají vztah k určitému místu nebo oblasti a náleží těm, kteří tam žijí, jiné Dreamings putují přes ohromné vzdálenosti a spojují ty, jejichž země pokrývají. Takto mohou být lidé pospojováni s několika Dreamings. Všeprostupující síly předků jsou přítomny v půdě a v zástupcích přírody a také sídlí v každém jednotlivci. Jsou oživováni ceremoniály a uměním, aby se udrželi pro generace lidských potomků. Jednotlivec je spojený s bytostmi předků skrze Dreaming a jeho či její duchovní identita je vyjádřena prostřednictvím "totemových" společenství zástupců přírody a jevů, rituálních písní a hudby, tanců, objektů a grafického znázornění. Dreaming svými příběhy poskytuje skvělá témata pro umění Aboriginů . . . "

Dalo by se tedy říci, že i z mnoha jiných dalších důvodů (např. různá tabu, která mezi domorodci okolo tohoto nástroje panovala) bylo didgeridoo pro Aborigines, zejména před osídlením Austrálie bělochy, posvátnější, ne-li přímo duchovní záležitostí. Dnes však bohužel, převážně dobrým a také mnohdy velmi nekvalitním turistickým artiklem:(( Nicméně i do dnešních dnů si didgeridoo mezi domorodci určitou pozici udrželo. A někteří z nich se stali vynikajícími a dalo by se říci, celosvětově známými hráči na něj a jeho propagátory i uznávanými výrobci. A to jak v tradičním smyslu, tak i v tzv. moderním pojetí, viz. níže.

Novodobá historie

Didgeridoo již dnes pravděpodobně proniklo do všech možných koutů světa a tedy i do Evropy a pozvolna v následujících letech po převratu v roce 1989, i k nám do Čech. Nachází čím dál tím širší využití v nejrůznějších hudebních žánrech, v kombinaci s jinými hudebními nástroji, jako doprovod nebo i sólové uplatnění v různých hudebních uskupeních (ukázka, Si - Spirit) a samozřejmě v neposlední řadě, též jako čistě sólový nástroj za doprovodu max. nějakého jednoduchého rytmického nástroje (chrastítka, dřívka atp.). Myslím, že zejména v posledním uvedeném případě, je možné si plně vychutnat tento zejména vibrační nástroj a posunout si hranici vnímání toho, čemu říkáme hudba.

 

Dobrá čajovna

 

Zvláštní pozornost pak také přitahuje pro své schopnosti v oblastech změněných stavů vědomí. V prvé řadě jakožto prostředek k relaxaci nebo meditaci a nebo i např. vyloženě k tělesné masáži! (viz Vibrační masáže s didgeridoo) U tohoto nástroje se jedná o čirou vibraci v nejširším slova smyslu (nikoli o kombinaci tónů v konkrétní skladbě jako u jiných hudebních nástrojů), která vyvolá v těle velmi silný, setrvačný "dozvuk" a pokud je člověk trochu vnímavý a je takovýto zážitek doprovázen k tomu i klidným a příjemným stavem, může se jednat skutečně o menší výkonnou moc v psychické oblasti člověka. Na základě menších experimentů, které jsem podnikl s tu více, či méně citlivými lidmi vůči vnějším i vnitřním jevům a tedy i působení zvuku vůbec, lze říci, že zvuk didgeridoo přirozeně, prvotně působí v břišní oblasti (z pohledu čakrického systému přibližně mezi druhou a třetí čakrou) a budí kvality těchto oblastí a uvolňováním je přirozeně nabízí k využití. Tím však není řečeno, že je to jen takto oblastně omezené, zažil jsem spontánní reakce lidí, kteří popisovali při poslechu didgeridoo - "čirou radost ze srdce", nebo stav klidu vznikajícího spíše v hlavě aj., nebo jen prostě celobytostné energetické nabuzení, totiž přesně podle vnitřního, bytostného založení každého jedince. Pro úplnost - zažil jsem skutečně zatím pouze jednou silnou negativní reakci a dotyčný popisoval silný odpor vůči tomuto zvuku a nemohl ho vůbec snést. Tato oblast, v souvislosti s využitím didgeridoo, má celkem široký záběr a v budoucnu bude, myslím, dále objevována (určité zajímavé experimenty a pozorování v této oblasti podnikl již např. Vlastimil Marek).

Dále jsem např. potkal lékaře, který se speciálně zabývá léčením dechového ústrojí a začal doporučovat, po vlastních zkušenostech, didgeridoo jako doplňkovou praxi léčby pro astmatiky a i další pacienty v rámci endogenního dýchání. Co se dechu týče má didgeridoo blahodárný vliv vůbec, již jen pro svou schopnost vyhodit člověka ze zaběhnutých, nevědomých dýchacích návyků a přinutit se si dechu více všímat a pracovat s ním. Dost určitě bude více způsobů a druhů využití tohoto nástroje (pokud o něčem zajímavém víte, napište, a případně to uveřejníme zde na webu), ale jak je vidět, pro nastartování vlastní nové historie je již výše zmíněné dostačující a to jak v oblasti čistě hudební, léčebné, tak i v oblastech změněných stavů vědomí či ve vzájemných kombinacích.

Didgeridoo v našich podmínkách, narozdíl od Austrálie, vzniká za zásadního přispění člověka. Od začátku do konce se jedná o regulérní výrobu hudebního nástroje, jehož výsledný projev je v zásadě závislý na: dobrých znalostech práce se dřevem a jeho akustickém chování ve vztahu právě k didgeridoo a na hráčských schopnostech výrobce na tento nástroj a to z důvodu zpětné vazby (dutou rouru při troše snahy snad vyrobí skoro každý, ale didgeridoo s konkrétními zvukovými kvalitami, které výrobce vědomě nástroji vtiskne, to zas tak zcela jednoduché a samozřejmé není:)). V zásadě se užívají dva výrobní postupy při výrobě didgeridoo z našich dřevin a to: 1. vrtáním (dutina budoucího nástroje se tvoří odvrtáváním dřevní hmoty dlouhými vrtáky a ubíracími frézkami) a nebo 2. půlením (materiál - větev na budoucí didgeridoo se rozřízne, popř. rozštípne a dutina se do obou půlek vydlabe dutými - půlkruhovými dláty a po té slepí). Tyto výrobní postupy a rozmanitost našich dřevin umožňují pak tvořit nástroje různého zvukového zabarvení a kvality. Pokud k tomu ještě přidáme různé, tzv. "moderní, bělošské", způsoby hry a další výše popsaná využití, odlišná od tradice v Austrálii, může se mnohdy zdát, že jde o zcela jiný nástroj. Avšak dle mého, přes veškeré odlišnosti, jak např. zde v Evropě tak v domorodé Austrálii jde a vždy v podstatě šlo při hraní a poslechu "jen"o zcela specifickou vibraci, kterou didgeridoo vydává a která uchvacovala a dodnes uchvacuje, mnohdy i dost sociálně a zájmově odlišné skupiny lidí a je v určitém rozsahu měřitelná. Ale zasahuje i oblast, kde běžné poznávací a měřící způsoby nedostačují a jen vnímavá bytost se zde může pohybovat a je tímto nástrojem - zvukem mnohdy silně a nevysvětlitelně přitahována. Okolní prostředí a kulturní zázemí dané společnosti pak určovalo jeho (zvuk) využívání, vysvětlování a hlavně živou interpretaci skrze, nebo spíše díky didgeridoo.



Související články

© by Didgeridoo-art.cz | programming by ProgDan Soft | contact@progdansoft.com